Nové školící středisko Správy železnic v Pardubicích

Vzdělávací středisko Správy železnic. To je oficiální název nového školícího centra v Pardubicích, kde od září postupně nabíhá vzdělávání jak nových, tak stávajících zaměstnanců. Duší, spíš dušemi tohoto zařízení jsou tři dámy. Lenka Erlebachová, Marcela Zumrová a Kristýna Langerová. Nabízí se asociace s třemi Gráciemi, ale těžko říci, které z nich přisoudit přídomek Skvělá, Dobromyslná nebo Kvetoucí. Nicméně, všechny se starají o chod tohoto centra po technické stránce, tedy jakýsi hardware. Aby software – výuka, lektoři a školení zaměstnanci mohli pracovat naplno a bez problémů.

Vzdělávací středisko je umístěno strategicky uprostřed republiky na hlavním koridoru v Pardubicích. K tomu byla využita část rekonstruované nádražní budovy, takže účastníci školení mohou jít přímo z odbavovací haly do školícího centra.
Průvodci naší prohlídky budou osoby nanejvýš povolané. Vedoucí střediska Lenka Erlebachová a vedoucí oddělení vzdělávání GŘ Ing. Jitka Češková, MBA.

Úvodem zazní základní informace, kdo, co a pro koho.  Provoz celého střediska zajišťuje celkem 19 zaměstnanců, tři zaměstnanci 010, Lenka Erlebachová (vedoucí), Marcela Zumrová a Kristýna Langerová, které řeší veškerou administrativu – schvalování rezervací učeben, ubytování, přípravu prostor a teplých nápojů pro studenty a lektory. Kompletní přípravu podkladů pro přeúčtování služeb a veškerou činnost spojenou s pobytem hostů. Dalších 16 zaměstnanců OŘ Hradec Králové – 2 recepční, které zajišťují ubytování zaměstnanců, evidenci návštěv apod., 10 hlídačů, kteří zabezpečují 24hodinovou službu v recepci z důvodu EPS a 4 pokojské, které provádí úklid celé budovy.

Středisko je využíváno především dlouhodobými kurzy jako jsou kurz VOZ (licence strojvedoucího), kurz ZOZ (zvláštní odborná způsobilost), kurz mistrů tratí, Vedoucí provozu infrastruktury, D-07 (výpravčí), Z-03 (návěstní spojový dozorce) a další školení a porady organizačních jednotek SŽ. Celková kapacita školených je 110 osob v 7 školicích místnostech, 2 učebny pro 16 školených, 2 učebny pro 23 školených, PC učebna pro 14 studentů, jedna zasedací místnost pro 20 osob, jedna zasedací místnost s možností telekonference pro 14 osob, prostory pro dopravní sál. Celková ubytovací kapacita je 48 lůžek.

Prohlídku zahajujeme v bývalém kinu Sirius, dnes upraveném na kongresový sál s kapacitou až 120 míst. Není zcela součástí školícího střediska, protože ji má v pronájmu sousední restaurace. Pokračujeme do jídelny, která ještě není v plném provozu. Dolaďují se ještě detaily, aby ji mohli účastníci v nedaleké budoucnosti bez problému využívat. Potěšuje nás informace, že veškeré vstupy do uzavřených částí budovy, objednávky jídel atd. se budou odehrávat prostřednictvím služebního průkazu zaměstnance, takže nebude potřeba dalších karet nebo klíčů. Poněkud nás zaráží, že někdo vybral zelené kachličky jakoby z padesátých let a podlahové mozaiky v celé budově jsou také trochu „jeté“. Vysvětlení přichází vzápětí. Budova je památkově chráněná a interiéry musí být, pokud možno zachovány nebo restaurovány v původním architektonickém stylu.

Přesunujeme se do patra s učebnami. Trochu nás zaráží poněkud stísněné prostory, na které nejsme ze školství zvyklí. Vysvětlením je, že se nestavělo na zelené louce, ale vše se muselo vejít do již postavené budovy. Nicméně můj dojem je ten, že prostorové uspořádání je dobré včetně určitého zázemí a společenské místnosti, která je vybavena kuchyňkou a zařízením pro samostudium frekventantů. Lektoři mají jakousi sborovnu, zázemí pro 8 lektorů s výpočetní technikou a síťovou tiskárnou. Plusem je, že je vše vybaveno tak, aby lektoři mohli při výuce používat jak PC, tak vlastní notebooky. Ze speciálních učeben je třeba zmínit tu, kde se školí zejména provozní aplikace nebo učebna pro budoucí simulátor ETCS pro strojvedoucí a budoucí dopravní sál pro výpravčí. Na dotaz, kudy povedou kabely zazní promptní odpověď Ing. Češkové, že s tím se počítalo již při projektu a průchodky jsou již zabudované v podlaze. Přesnější informace by nám měl poskytnout Bc. Jiří Manych, kterého jako na zavolanou potkáváme na chodbě. Upřesňuje, že v tomto dopravním sále budou pracoviště JOP s osmi fiktivními stanicemi, včetně staničních řádů a jiné dopravní dokumentace. Protože zařízení JOP dodávají do stanic 3 výrobci s drobnými nuancemi v obsluze, bude učebna univerzální a budou zde pouze symboly a obsluha podle norem. Z kurzu tedy nebudou vycházet výpravčí se znalostí obsluhy stanic tzv. klíči jako dříve, ale i základy obsluhy JOP. Podotýká, že tímto nebude nahrazeno školení Signal Projekt v Brně. Na dotaz, jak budou školit jiná zabezpečovací zařízení Ing Manych odpovídá, že mají smlouvu s Univerzitou Pardubice a je možnost výuky v jejich dopravním sále.

O patro výš začíná ubytovací část. Prohlížíme si jeden pokoj a jeho hygienické zázemí. Tento je řešen jako apartmán se dvěma a jedním lůžkem se společnou sprchou a WC. Opět, není příliš velký, ale odpočinkový komfort je schopen poskytnout. I přes trochu skromné vybavení pokoje si všímáme na postelích opravdu velmi kvalitních matrací pro pohodlný spánek posluchačů. Lenka Erlebachová upřesňuje: „Z předchozího pracoviště vím, jak důležitá je pro hosty kvalita matrací, a proto jsme jim věnovali nadstandardní pozornost. Navíc je pravidelně otáčíme, aby na nich nevznikala proležená místa“.  Účastníky více týdenních kurzů mrzí, že si nemohou přes víkend ponechat některé věci na pokoji. To vysvětluje Lenka Erlebachová tím, že jako ubytovací zařízení musí splňovat normy a každý pátek, případně dříve při změně ubytovaných probíhá dezinfekce a údržba pokojů včetně převlékání prádla a nic jiného na pokoji být nesmí. A místnost, kde by byly nějaké uzamykatelné skříňky už se v tomto plně využitém prostoru nenašla.

Návštěvu uzavíráme debatou s průvodkyněmi, ke které se přidává gestor předpisu SŽ Zam1 a zároveň lektor Roman Čapek, nad budoucností firemního vzdělávání, získávání nových zaměstnanců ze škol a vizí odborného školství ze strany příslušných ministerstev. Zatím nepříliš dlouhá zkušenost ukazuje, že internátní kurzy jsou přínosem i z důvodu společné diskuze nad probíranou problematikou v kurzech, nerozptylování se rodinnými nebo jinými problémy atd. Nicméně by mělo jít o alternativu k lokálním jednodenním konzultacím, protože ne každý se může z nejrůznějších osobních důvodů z domova vzdálit na delší dobu.  Lenka Erlebachová přidává i perličku. Mnoho účastníků kurzů by si rádo odkoupilo na památku přidělené ručníky s logem firmy, což bohužel nejde.

Závěrem jsme oslovili dvě účastnice kurzu výpravčích, členky ZO OSŽ Veselí nad Moravou Annu Gregorovou a Gabrielu Bachmanovou, zda by nevyjádřily své dosavadní pocity z probíhajícího kurzu. A tady je jejich odpověď:
„Právě jsme v polovině kurzu na výpravčí v Pardubicích a už teď ho hodnotíme kladně. Na začátku jsme nebyly moc nadšené z delšího pobytu mimo domov, ale velmi rychle se ukázalo, že když tady nemusíme řešit běžné každodenní povinnosti ze života, tak máme víc času na učení a přípravu. Máme velké štěstí, že jsme se sešli dobrá parta lidí a navzájem si při učení pomáháme. Prostředí školícího střediska je pěkné, čisté a za největší výhodu považujeme, že je vše pohromadě v jedné budově, od ubytování, učebny až po jídelnu. I když chybí ještě pár věcí do zařízení na kompletní výuku snaží se nám vedoucí kurzu (p.Manych) najít náhradní řešení.
Kurz v Pardubicích rozhodně nepovažujeme za ztrátu času a každému kdo má možnost absolvovat ho určitě doporučujeme a doufáme, že se vše zúročí v závěrečných zkouškách a budou z nás dobří výpravčí 😉“

Kompletní virtuální prohlídku Vzdělávacího střediska najdete (OTEVŘÍT), z prostředí intranetu Správy železnic (OTEVŘÍT).